Čas plyne a zvyky se mění. Někdy k lepšímu a někdy k horšímu. A pokud se týká tašek, které jsem v průběhu svého života používal hlavně tehdy, když jsem chodil nakupovat, zaregistroval jsem, aniž bych nad tím zprvu moc přemýšlel, vlastně nejdřív změnu k horšímu, a nakonec zřejmě zase k lepšímu. Protože jaké byly tašky, s nimiž mne bylo v průběhu mého života možné potkávat? Na počátku své životní dráhy jsem používal běžně látkové nákupní tašky. Babička byla švadlena, takže nám je našila do zásoby, a dalo se o nich říci, že byly šité tak, aby vydržely pomalu celou věčnost. Takže jsem vydržel i s jedinou taškou docela dlouho, než dosloužila a musela se vyhodit.
Pak se doba změnila. Do módy přišly tašky igelitové, které pamatujeme jistě všichni. Byly moderní, a tak jsem je začal upřednostňovat před těmi doma dělanými látkovými. Sice tolik nevydržely, ale co! Když dosloužily, prostě se vyhodily. Byla to laciná záležitost, tak proč ne?
A nakonec? Nakonec lidstvo zjistilo, že jsou ty často vyhazované igelitové tašky ekologický problém. Který je radno řešit. A tak se přechází na tašky ekologičtější. Třeba na ty papírové.
Dnes už nám jsou papírové tašky k dispozici běžně. Nikoho už jimi neudivíme. I když vlastně přece. Tyto nás mohou v jistých případech zaujmout. A to kdy? Když mají zajímavý potisk. Někdy nám prostě dodává papírové tašky s potiskem Promodarky, což je firma nabízející podobné tašky jak bez potisku, tak i s ním. A kdokoliv chce, může si říci, jaký potisk by si přál, a oni mu ho tu zajistí. Což se stalo populárním zejména u firem, které se tímto způsobem nenásilně propagují.
Kdo chce, nechá si prostě na papírovou tašku od zmíněné firmy natisknout dejme tomu logo svého podniku. Nebo to, co je potřeba. A lidé, kteří takovou tašku používají, pak automaticky vystavují to natištěné světu na odiv. Dokud se taková taška při opakovaném používání nezničí. Což u ní ale nepředstavuje problém. Ani ten ekologický.