Představte si, že si někdo naplánuje výstavbu rodinného domu. Například v místě bývalé dřevěné chaty, která byla stržena a zůstaly po ní pouze kamenné, velmi pevné základy. Rodinný dům tu sice získá větší podlahovou plochu a ideální dispozici v půdorysu ve tvaru písmene L, ale uvnitř bude jen prázdný prostor, který bude zapotřebí doplnit nábytkem, domácími spotřebiči, podlahovými krytinami, osvětlovací technikou, bytovými doplňky a dalšími předměty. Něco podobného jsem prožil s bývalou přítelkyní a přiznám se, že jsem měl docela obavy z toho, jak tamní prostředí zařídit, aby nás oslovovalo a cítili jsme se tu opravdu jako doma.
Kdybych to měl podniknout dnes, se zpožděním mnoha let, už bych na to nebyl sám, neboť bych si na pomoc pozval bytového architekta.
Místnost po místnosti. Ponechal bych celý byt prázdný a měli bychom tu zpočátku pouze provizorní nábytek s tím, že až architekt navrhne vhodná řešení, vybereme z nich společnými silami to, co nás nejvíce oslovuje, a na to se zaměříme při jeho realizaci. Od bytového designéra bych požadoval návrhy všech místností tak, aby navazovaly jedna na druhou. Připadá mi totiž důležité vytvářet celkový koncept bydlení v součinnosti s každým bytovým prostorem, aby z toho vznikl jednotný celek, nikoli pouze „samostatná ložnice“ a „samostatný obývák“.
Účelnost versus design. Já osobně preferuji minimalistický styl a v něm bych nechal zařídit veškerý bytový prostor. Existuje však celá řada jiných stylů a nelze říci, že tento je lepší a tamten horší. Každý má něco do sebe a interiér může vypadat fantasticky jak v rustikálním vzezření, tak i v jednoduchém skandinávském provedení. Od designéra bych požadoval, aby se v jednotlivých stylech dokázal orientovat a nabídl by řešení, které v sobě skloubí estetiku i praktické využití obytného prostředí v kterémkoli ročním období.