Kdo jsou dnešní vysokoškoláci?
V krátkosti, z mladých lidí se obecně stávají suchaři. Je to trochu paradox, ale podle různých statistik dnešní mladí lidé kouří a pijí méně než jejich rodiče, a menší zájem mají také o sex. Čím je to způsobeno? Částečně za to nepochybně může otevřenější společnost, která chápe, že lidé jsou různí, a že ne každý si užívá hlučné večírky. Člověk může být tím, čím chce, a nemusí se bát odmítnutí. Pití alkoholu a kouření je tak stále běžné, ale na „já nepiju“ nebo „nekouřím“ už většina jen kývne a přinese vám džus. Navíc, kolem je spousta jiných věcí, které se dají dělat. Cestování, knížky, filmy, sport, studium, prostě jít se opít už není jediná náplň volného času.
A co vysokoškoláci? Stále více mladých lidí studuje až skoro do třicítky, což znamená, že žonglují mezi studiem, prací a praxí. Zatímco mnoho našich rodičů zvládlo vystudovat vysokou školu jen s podporou rodiny, tak dnes většina mladých lidí brigádničí na nekvalifikovaných pozicích, jen aby se nějak uživili. A právě tento mix práce, školy a většinou ještě neplacených praxí, bez kterých vás ale nikdo v oboru nezaměstná, způsobuje, že spoustě rodičů se jejich vlastní děti jeví jako nudní patroni. Na druhou stranu, vy byste šli pít, kdybyste věděli, že vám směna začíná druhý den v sedm ráno?
Na druhou stranu platí že když už, tak už. Všechno děláme naplno. Mezi mladými je v poslední době stále populárnější takzvaný binge drinking, tedy vypít velké množství alkoholu ve velmi krátkém čase. Když už paříme, tak nadoraz. To znamená, když party, tak litr vodky zalitý vínem, nejmíň, táhne se to celou noc, a mluvíme o tom ještě pár týdnů. Dalším průšvihem je zneužívání léků na předpis, třeba Xanaxu, který má vliv na vnímání reality. Jinými slovy, mladá generace je možná nudnější než jejich rodiče, ale když už jdou ven, ví o tom celé město, přinejmenším.